Hledat

V případě střech, u kterých je vytvořeno zateplené podkroví, je nutné je vždy správně odvětrat. Předejde se tak možným problémům s kondenzací, prodlouží se životnost krytiny a ušetří se také mnohdy za spotřebu energií.

V případě střech, které mají otevřenou půdu, která není vytápěna, nejsou požadavky na odvětrání tak striktní, i když i u takové střechy je nutné zajistit nasávání vzduchu do střechy a možnost vyfukování vzduchu ze střechy.

Teplo a vlhkost jsou nepřátelé šindelové střechy, kteří na střechu nepůsobí zvenku, ale zevnitř. Chcete-li zamezit možnosti poničení střechy vlivem vlhkosti a tepla, musíte střechu celý rok ventilovat. A to po celý rok.

Během teplotních rozdílů dochází ke tvorbě kondenzace – vysrážení vzdušné vlhkosti na vnitřní straně střešní krytiny (stejný proces jde vidět např. při orosení  láhve piva, která se vyndá z ledničky). Zkondenzovaná voda má pak tendenci stékat po vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu do tepelné izolace (čímž ji degraduje a snižuje zateplení) nebo do fasády (čímž ji promáčí a ničí).

• V létě způsobuje horko a sluneční svit rozpálení střešní krytiny a nahromadění tepla v prostoru pod střechou - v podkroví nebo v půdě. Extrémně vysoká teplota poškozuje nejen šindele, ale celou střešní konstrukci. Nahromaděné teplo je v létě sáláno do obytných částí domu. V neventilovaných podkrovích mohou teploty přesahovat i 66 °C, což způsobuje nepohodlí v podkroví. Pokud používáte klimatizaci, budete mít v důsledku neventilovaného podkroví vyšší výdaje na energie. 

• V zimě dochází během teplotních rozdílů mezi teplotou nad střechou (např. - 5°C) a teplotou pod střechou (např. + 20°C) ke tvorbě vlhkosti a kondenzace. Vlhkost ve střeše, pokud není odvětrávána, způsobuje hnilobu dřevěných částí, tvorbu plísní, barevné fleky a vlhnutí tepelné izolace. Kondenzace je vysrážení vzdušné vlhkosti do drobných kapiček vody. (Pro představu, kondenzace jde vidět např. při orosení láhve piva, která se vyndá z ledničky.) Kondenzace se tvoří na vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu. Zkondenzovaná voda, pokud není odvětráváním střechy potlačena, má tendenci stékat po vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu do tepelné izolace (čímž ji degraduje a snižuje zateplení) nebo do fasády (čímž ji promáčí a ničí).

Jakmile se slepí termobody na jednotlivých plátech šindele k sobě, povrch střechy se uzavře a nelze počítat s účinnou provzdušností ve spojích jednotlivých šablon. Ventilaci vzduchu musíme proto zajistit pod záklopem mezi izolační vrstvou a střešním poklopem a to na celé ploše střechy od okapů dole, až po vrchol střechy.

Správnou ventilací šindelové střechy se přirozeně vyrovnají teplotní rozdíly vně a uvnitř střešního pláště. Tím zůstává střešní konstrukce nepoškozená a zdravě odolává náhlým teplotním změnám.

Ideální je vytvoření ventilačního systému, který negativním vlivům zabraňuje. Pomocí průduchů je vzduch nasáván u okapové hrany pod záklop, probíhá pod záklopem v odvětrané mezeře a je vyfukován v hřebeni.

V případě střechy zateplené mezi krokvemi nebo nad krokvemi je nutné na tepelnou izolaci instalovat difúzní fólii (pojistnou hydroizolační vrstvu), která zabraňuje vnikání kondenzace a proudícího vzduchu do tepelně-izolační vrstvy. Odvětraná mezera mezi tepelnou izolací a střešním záklopem musí být 4 až 6 cm široká.

V případě střechy s otevřenou půdou se nasává vzduch do prostoru půdy přes nasávací otvory, celá půda slouží jako odvětrávací mezera a vzduch se vyfukuje opět v hřebeni.

Díky těmto opatřením je teplota střechy vyváženější a dochází k odvodu kondenzovaného vzduchu a nadměrného tepla.

Vzduch by měl proudit ze spodní části střechy (okap) přes vrchol střechy ven. Armourvent Multi/ Plus nebo Armouvent Ridge Plus jsou ideální odvětrávače do hřebene střechy, standardní odvětrávače Armourvent Standard lze umístit blízko hřebene.